Tereza Lacmanová

Česká republika se pyšní nemalým počtem rezidenčních center, které poskytují umělcům a pracovníkům v kulturním a kreativním odvětví tvůrčí rezidenční pobyty. V tomto textu se seznámíme s rezidenčními centry, která se nachází na venkově či v malých obcích a zaměřují se na podporu nejen performativního umění. Na úvod je třeba podrobněji zmínit kontext tvůrčích rezidenčních pobytů a jejich přínosy a dopady.

Fenomén tvůrčích rezidenčních pobytů

Ač se jedná o praxi v uměleckém prostředí uskutečňovanou po staletí, v posledních letech se tvůrčí rezidenční pobyty, poskytující umělcům a pracovníkům v kulturním a kreativním odvětví čas a prostor na soustředěnou práci mimo běžné prostředí a pracovní struktury, staly nejen v českém kontextu fenoménem. Jejich obdobu bychom v evropských kulturních dějinách nalezli už v době renesance a postupně se rozšířily do celého světa. Tradice rezidenčních pobytů je původně spjata s výtvarným uměním, ale už před začátkem 20. století se začaly uplatňovat i v ostatních uměleckých oborech.

Tvůrčí rezidenční pobyty jsou jedním z významných nástrojů kulturní mobility, diplomacie a mezinárodní spolupráce. Zasazují se o rozvoj kreativity a živého umění, přispívají k sociální změně i regeneraci lokalit a přináší potenciál ekonomického rozvoje. V konkurenčním prostředí jak globalizovaného, tak zároveň ekonomicko-sociálně rozpolceného světa, se staly nutnou součástí kariéry umělců a jejich profesního rozvoje. Dodávají jim nejen uměleckou inspiraci, podporu tvůrčího procesu a nové dovednosti, ale i síť kontaktů a především přístupy k novým možnostem umělecké prezentace a rozšíření divácké obce.

Na principu pohostinnosti a důvěry dochází prostřednictvím tvůrčích rezidenčních pobytů k propojení nejpokročilejších oblastí světa s těmi odlehlými, a tedy i podpoře porozumění mezi odlišnými kulturami. Takto otevřený mezikulturní dialog staví nové, či opravuje politickými konflikty pobořené mosty mezi národy. Tvůrčí rezidenční pobyty poskytují azyl umělcům – uprchlíkům, exilovým kulturním profesionálům a zároveň vytváří nové pracovní příležitosti pro místní komunitu. Nejen tím rozvíjí lokální či regionální struktury a jsou tak jedním z dynamických zdrojů ekonomického přínosu živé kultury. Obor tvůrčích rezidenčních pobytů prochází od počátku 21. století značným vývojem. Nachází nové formy a reaguje na změny dynamického prostředí, trendy oboru a potřeby umělců a pracovníků v kulturním a kreativním odvětví. Jedním z trendů je vznik rezidenčních míst na periferii měst nebo na venkově. Mimo centrum, v odlehlém prostředí, v tichu, blízkosti přírody, daleko od ruchu všedních životů. Takové příklady si představíme poté, co stručně nahlédneme do historie rezidenčních center v ČR.

Vývoj tvůrčích rezidenčních pobytů v ČR

V ČR a v dalších zemích východního bloku byl vývoj uměleckých rezidencí během 20. století odlišný od jejich rozvoje v západní Evropě či Americe. Přestože rezidenční centra ve světě zažívala v 90. letech minulého století největší rozkvět, čeští umělci měli mezi 60. a 90. lety možnost účastnit se rezidencí jen výjimečně. Širokou nabídku mezinárodních rezidenčních pobytů začali využívat až s rozvolněním hranic po Sametové revoluci. S odstraněním socialistických bariér česká kultura zaznamenala velký rozvoj neziskových organizací, z nichž některé se rozhodly poskytnout k tvorbě i rezidenční prostory. Přibližně od poloviny 90. let se začaly formovat i podpůrné mechanismy tvůrčích rezidenčních pobytů. V rozvoji tvůrčích rezidenčních pobytů a celkovému vnímání kulturní mobility u nás nejvíce přispěly Nadace Hermit a Sorosovo centrum současného umění Praha. První rezidenční program v tehdejším Československu otevřela právě Nadace Hermit, která působila v bývalém cisterciáckém klášteře v Plasích. Mezi roky 1991-1999 zde probíhaly mezinárodní interdisciplinární sympozia iniciovaná zejména historikem umění a kurátorem Milošem Vojtěchovským. Skrze setkávání zahraničních i českých rezidentů s veřejností, site-specific instalace, konceptuální díla, práci s multimédii aj. docházelo k oživování významné národní kulturní památky plaského kláštera.

Sorosovo centrum současného umění Praha bylo zřízeno v roce 1992 jako součást mezinárodní sítě uměleckých center vznikajících v hlavních městech transformujících se zemí střední Evropy a východního bloku. Díky kontaktům navázaných center a projektu ArtsLink bylo realizováno mnoho pobytů umělců a teoretiků z postkomunistických zemí v renomovaných amerických organizacích. V roce 1998 otevřelo centrum vlastní program tvůrčích rezidenčních pobytů pro domácí i zahraniční umělce v ateliérech Studia Jelení na Hradčanech. Mezi roky 1999-2001 centrum provozovalo rezidenční pobyty i na schwarzenberském zámku Čimelice v jižních Čechách. V roce 1999 se organizace transformovala na Nadaci pro současné umění Praha zřizující Centrum pro současné umění Praha, o.p.s., které později začalo spolupracovat a rozvíjet program mezinárodních tvůrčích pobytů v sochařském studiu Bubec v Řeporyjích. Nadace i Centrum fungují s určitými obměnami nadále se sídlem v ulici Dukelských Hrdinů v Holešovicích. Důležitou událostí pro rozvoj rezidenčních pobytů pro performativní umění byl vznik Studia Kaple v Nečtinách u Plzně, kde byla v roce 1991 z iniciativy Ctibora Turby, významné osobnosti nonverbálního divadla, upravena kaple sv. Anny s přilehlým bývalým lazaretem. Vzniklo zde mezinárodní studio, které v letních měsících oživovali studenti pantomimy.

Rezidenční centra v rurálních oblastech

V současnosti v ČR existuje řada nevládních neziskových organizací, které spravují, zprostředkovávají či přímo poskytují rezidenční programy a provozují rezidenční centra. Kromě pražských divadel a kulturních center, která též poskytují tvůrčí rezidenční pobyty, se velké procento rezidenčních center nachází i v regionálních oblastech, a to jak v kulturně významných místech, tak i v malých obcích a na venkově. Rozšiřujícím se českým fenoménem jsou tvůrčí rezidenční pobyty provozované v historických budovách (hospodářská stavení, statky, chalupy či historické obytné domy), významných zámcích, lázních, barokních budovách či kulturních a průmyslových památkách. Osvícení majitelé či aktivní občanská společnost se snaží oživovat tato místa kulturním programem a uvádět je do ekonomického provozu, čímž přispívají k udržitelnosti kulturního dědictví pro další generace. Taková rezidenční centra vznikají často mimo městské struktury v rurálním prostředí.

Bohemia Farmstudio, Vysoká

Kulturní a rezidenční centrum Farmstudio se nachází v obci Vysoká na území malebného Kokořínska v ojedinělých prostorách bývalého zemědělského statku z počátku 19. stol. Kromě vlastního bohatého programu poskytuje Farmstudio zázemí pro tvůrčí rezidenční pobyty, sympozia, plenéry, dílny a kurzy zájemcům z oblasti výtvarného, hudebního a performativního umění. Farmstudio založil a provozuje od roku 2014 Pavel Matela s podporou spolku a za krátkou dobu si vydobylo mezinárodní pozornost. Areál prochází postupnou a citlivou rekonstrukcí a je inspirativním místem setkávání.

Cabin Studio, Pěčice

Cabin Studio je benjamínem mezi tuzemskými rezidenčními centry. Vzniká pod patronací pražského divadla Studio Hrdinů v budově bývalé hájenky v Pěčicích u Mladé Boleslavi jako prostor pro soustředěnou práci na projektech z oblasti tanečního, pohybového, výtvarného, hudebního a literárního umění. Ze zdí hájenky dýchá bohatá historie, neboť zde v 70. letech 19. století sloužil jako hajný Karel Smetana, bratr slavného skladatele. Nedaleké Jabkenice jsou spjaty přímo s Bedřichem Smetanou, který zde na sklonku života žil. Klid, rezidenční dům na samotě, nedaleký les zvaný Bažantnice či dlouhé lesní cesty vhodné na procházky vytváří pro tvorbu takřka ideální podmínky.

Naplaveno, Stružinec

Spolek Naplaveno od roku 2019 sídlí v malé vesničce Stružinec, v níž žije pouze 7 obyvatel. Manželé Fendrychovi zde opravují vlastní stodolu do podoby venkovského divadelního sálu se zázemím pro tvůrčí rezidenční pobyty. Chalupa, stodola s divadelním sálem, maringotka, dílna i hektar luk a krása okolní přírody Jistebnické vrchoviny zde nabízí možnost tvorby, odpočinku a vzdálení se od hluku měst. Spolek má za cíl podporovat kulturní dění na Jistebnicku, zdůrazňuje blízkost a dialog, spojuje místní obyvatele a lidi z měst či různých koutů světa.

REZI.DANCE, Komařice

Rezidenční dům POD JAVORY č.p 17 leží v podhůří Novohradských hor ve vesnici Komařice. Spolek REZI.DANCE zde vybudoval ze statku s uzavřeným dvorem, v blízkosti lesa, luk, hájů a rybníků, první čistě rezidenční dům pro živé umění v ČR. Od roku 2016 je to umělci a kulturními manažery vyhledávané místo, které jim poskytuje prostor pro nové inspirace i přístupy v jejich tvorbě. Spolek organizuje též představení, které jsou určeny pro místní komunitu, pořádá pohybové a taneční workshopy pro děti i dospělé a dbá na udržování místních tradic a pěstování zodpovědného přístupu k okolí. Mecenáši tohoto současného rozvoje tvůrčích rezidenčních pobytů jsou Markéta Málková a Aleš Hrdlička.

Stodola Drozdov, Drozdov

Na Berounsku nedaleko hradu Točník v obci zvané Drozdov se nachází rezidenční centrum s tanečním sálem, divokou zahradou se vzrostlými stromy i travnatou plochou pro zkoušení, zázemím pro setkávání a klidem na tvorbu. Okolo lesy, pole, cesty, přírodní koupaliště. Stodola Drozdov je místo, kde žije poezie a lidé se schází u ohně. V domě bydlí zkušený divadelní technik a light designer František Fabián a režisérka a performerka Kateřina Eva Lanči, poskytující rezidentům konzultace přímo na místě. Na podzim místo zaplní rodiny s dětmi díky festivalu StodoLaFest s bohatým hudebně-divadelním programem.

Švestkový Dvůr, Malovice

Švestkový dvůr je divadelním, uměleckým a pedagogickým centrem, které se nachází v bývalé zemědělské usedlosti v jihočeské vesnici Malovice. Statek je od roku 1995 sídlem Divadla Continuo, jehož členové na tomto místě žijí a tvoří. Švestkový Dvůr prošel v roce 2015 kompletní rekonstrukcí. Vzniklo tak krásné a multifunkční rezidenční centrum otevřené pro umělce všech oborů, kteří hledají místo pro soustředěnou práci s veškerým potřebným zázemím, včetně možnosti prezentace a následné reflexe své tvorby. Lokalita nedisponuje jinými stavbami občanské vybavenosti, pro tvorbu tak poskytuje naprostý klid a koncentraci.

Valdštejnská lodžie, Sedličky

Valdštejnská lodžie je unikátní barokní památka jejíž součástí je letohrádek s velkolepou terasou, přilehlým dvorem a rozsáhlým parkem nedaleko města Jičín. Areál nechal vystavět vévoda Albrecht z Valdštejna jako součást komponované barokní krajiny. Stávající tým sdružený okolo památky oživuje místo projektem nazvaným Kulturní imaginárium, který se zaměřuje na živé umění, alternativní kulturu, netradiční rodinné akce a site-specific projekty. Díky autorským uměleckým akcím pod dramaturgickým vedením Jiřího Vydry pořadatelé vdechli památce s již silným geniem loci magickou atmosféru a Lodžie se stala oblíbenou nejen mezi návštěvníky, ale i uměleckými dušemi různých oborů.

Rezidenční centra v ČR vynakládají maximální úsilí v naplňování potřeb umělců a profesionalizaci současného umění. Jejich modely fungování a koncepce jsou velmi pestré a přidaná hodnota tkví v pořádání dalších aktivit, které zasahují široké spektrum aktérů. Pozitivním vlivem je nabývání kulturního kapitálu obyvatel v okolí rezidenčního centra, neformální vzdělávání, rozvoj publika a komunit. Záběr veřejnosti navštěvující program či participující na aktivitách rezidenčních center je geograficky široký a sociálně i národnostně pestrý. Otevřený a kultivovaný dialog je v současné době zvláště potřeba, a to nejen mezi národy ale i lidmi navzájem. Nahlédnutí do procesu tvorby a debata s rezidenty navíc může pomoci odstranit bariéry v přijímání současného umění.

Více informací o rezidenčních centrech v oblasti performativního umění se můžete dozvědět na portálu www.artinres.cz, který spravuje kulturní servisní organizace Nová síť z.s. Obdoba textu a více informací o rezidenčních pobytech v kontextu zemí V4 je k přečtení v anglickém jazyce v brožuře: The Phenomenon of Arts Residencies in V4 Countries a brzy bude k mání i v české verzi.